This site uses cookies.
Some of these cookies are essential to the operation of the site,
while others help to improve your experience by providing insights into how the site is being used.
For more information, please see the ProZ.com privacy policy.
This person has a SecurePRO™ card. Because this person is not a ProZ.com Plus subscriber, to view his or her SecurePRO™ card you must be a ProZ.com Business member or Plus subscriber.
Přidružení
This person is not affiliated with any business or Blue Board record at ProZ.com.
Služby
Translation, Editing/proofreading, Transcription
Specializace
Specializace:
Vláda / politika
Portfolio
Počet vložených ukázkových překladů: 2
angličtina -> čeština: Amnesty International 2 Detailed field: Vláda / politika
Zdrojový text - angličtina Nowhere feels safe: Uyghurs tell of China-led intimidation campaign abroad
It has been nearly three years since China launched an unprecedented mass campaign of mass detention of Uyghurs, Kazakhs and other predominantly Muslim ethnic groups in northwestern China’s Xinjiang Uyghur Autonomous Region (Xinjiang).
During this time, details about the treatment of the estimated 1 million or more people who have been held in “transformation-through-education” or “vocational training” centres have continued to trickle out. But the true scope and nature of what is taking place in Xinjiang remains obscured.
The Chinese government originally denied the existence of the detention camps. Later, it began claiming that the facilities were “vocational training” centres to help rid Uyghurs and others of their “extremist” thoughts and provide them with job training – even highly educated intellectuals, businesspeople and retirees.
The Chinese government has steadfastly resisted calls to admit independent monitors into the region, allowing only carefully stage-managed tours for select journalists and diplomats. Meanwhile, friends and relatives of people believed to be detained remain cut off from information and unsure where their loved ones are.
In late 2019, leaked documents reported by the New York Times and the International Consortium of Investigative Journalists and 17 partner organizations, exposed new details about China’s campaign in Xinjiang. The documents reveal how the campaign to transform the thinking of people in Xinjiang originated with Chinese President Xi Jinping's call in 2014 for a "struggle against terrorism, infiltration and separatism" in Xinjiang. The documents also show how, after taking over as Xinjiang Party Secretary in August 2016, Chen Quanguo ordered local officials to "round up everyone who should be rounded up". Secret operations manuals directed in great detail how "re-education" camps should be managed. Officials were briefed on what to tell children about their detained parents, which included warnings about repercussions if they spoke openly about the detentions.
Another thing that emerges clearly from the leaked documents is the global scope of China's campaign against Uyghurs, Kazakhs and others originally from Xinjiang, with Chinese embassies and consulates abroad tasked with collecting information about members of these ethnic groups residing in other countries. The aggressiveness of China’s effort to track down members of these diaspora communities has been deeply felt, as the nine accounts highlighted here show.
Uyghurs abroad living in fear
An estimated 1–1.6 million Uyghurs live outside China, according to the World Uyghur Congress, a federation of Uyghur exile communities registered in Germany. Significant diasporic communities of Uyghurs can be found in the Central Asian countries of Kazakhstan, Kyrgyzstan and Uzbekistan. Smaller communities live in other countries, including Afghanistan, Australia, Belgium, Canada, Germany, Norway, Russia, Saudi Arabia, Sweden, the Netherlands, Turkey and the United States.
Between September 2018 and September 2019 Amnesty International collated information from approximately 400 Uyghurs, Kazakhs, Uzbeks and members of other ethnic groups living in 22 countries across five continents. These accounts, obtained through face-to-face interviews and via an online questionnaire circulated among a closed pool of trusted Uyghur contacts, reveal the harassment and fear being experienced by these communities on a daily basis. In this respect, the accounts match with earlier findings about the experiences of Uyghurs living in the United States, such as a those documented in August 2019 by the Uyghur Human Rights Project.
Uyghurs living in diaspora overseas have generally been very reluctant to talk about their detained or missing relatives in Xinjiang, fearing possible retaliation against either themselves or other relatives in Xinjiang. About two thirds of those who spoke to Amnesty International requested anonymity, citing fear of reprisals from the authorities.
Several Uyghur interviewees living overseas told Amnesty International that local authorities in Xinjiang had targeted their relatives as a way to suppress the activities of Uyghur communities living abroad. Individuals reported being warned that family members would be detained if they did not return to Xinjiang or that they would not be able to see their family again if they refused to provide information about other Uyghurs living in their communities.
The result of these measures is that Uyghurs in diaspora communities often live in fear and refrain from speaking about the situation in Xinjiang, including sharing what they know about the detention camps; what they have learned about their relatives in Xinjiang; or even if they have lost contact with relatives back home.
China uses messaging apps to harass Uyghurs across the globe
Interviewees told Amnesty that the only tool they could use to communicate with their relatives in Xinjiang is WeChat – a Chinese social media and messaging tool similar to a combined version of Facebook and WhatsApp (both of which are banned in China) – although they are aware that their communication on the platform is unencrypted and subject to monitoring by the Chinese authorities. Some even refrain from any form of communication on WeChat, limiting themselves to monitoring updates posted by their relatives on the platform. Many also reported that the Chinese authorities had used social messaging apps to track and intimidate them.
Yunus Tohti was a student in Egypt when Chinese police contacted him through WeChat. He was asked when he would return to Xinjiang and was ordered to provide personal details, such as a copy of his passport. Fearing he was no longer safe in Egypt, Yunus fled from Egypt to Turkey and later arrived in the Netherlands. A few months later, the police in Xinjiang called Yunus’ brother, who had stayed in Egypt. They told him they were standing next to his parents and that he should return to Xinjiang – which he understood to be an implicit threat against his parents’ safety. Yunus Tohti subsequently lost contact with his family in Xinjiang and worries that they may have been detained or worse.
Uyghurs living in France, Germany and Iran also told Amnesty International of being contacted by Chinese police via WeChat and being asked to provide information, such as their ID numbers, locations of residence, passport photos and even ID information of their spouses.
Erkin (pseudonym) is a Uyghur living in the United States who told Amnesty International he was even contacted by Chinese domestic security agents on WhatsApp, which few Chinese use because it is blocked by China’s firewall. They sent him a video of his father asking him to cooperate with the agents and told him they would issue his parents passports and let them emigrate to the United States if he did so. They tried to establish a rapport with him, saying they were his father’s friends and could arrange for regular video chats with his relatives if he cooperated with them.
Erkin asked what the security agents wanted, but they did not explain further. He stopped responding, and they stopped contacting him after two days. “I still have no information about all my family members and relatives,” he told Amnesty International on 30 August 2019.
Překlad - čeština Nikde se necítíme bezpečně: říkají Ujgurové o zastrašovací kampani Číny v zahraničí
Je to téměř tři roky od doby, kdy Čína zahájila nebývalou masovou kampaň týkající se hromadného uvěznění Ujgurů, Kazachů a ostatních převážně muslimských etnických skupin v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang v severozápadní Číně.
Po celou tuto dobu neustále unikaly detaily o zacházení s odhadem milionu či více lidí, kteří jsou zadržováni v centrech „přeměny pomocí vzdělání“ či „odborné přípravy“. Skutečný rozměr a charakter toho, co se děje v Sin-ťiangu, ale zůstává opředen tajemstvím.
Čínská vláda původně popírala existenci těchto sběrných táborů. Později začala tvrdit, že tato zařízení jsou „centra odborné přípravy“, jež mají Ujgurům a ostatním pomoct ke zbavení extrémistických myšlenek a k poskytnutí pracovního školení. To je však poskytováno i vysoce vzdělaným intelektuálům, podnikatelům a důchodcům.
Zatímco přátelé a příbuzní lidí, jež jsou pravděpodobně zadržováni, jsou odříznuti od informací a pochybují o tom, kde se jejich nejbližší nachází. Čínská vláda zarytě odmítá snahy o nezávislou kontrolu tohoto uzemí a povoluje pouze pečlivě připravované prohlídky pro vybrané novináře a diplomaty.
Noviny The New York Times, Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů a 17 partnerských organizací na konci roku 2019 uveřejnilo uniklé dokumenty, které odhalují nové detaily o čínské kampani v Sin-ťiangu. Tyto dokumenty ukazují, jak má kampaň na proměnu myšlení lidí v Sin-ťiangu základ ve výzvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga z roku 2014 za boj proti terorismu, infiltraci a separatismu v Sin-ťiangu. Dále také zmiňují to, že Chen Quanguo (poté co se stal v srpnu 2016 tajemníkem Komunistické strany Číny) přikázal místním úřadům pozatýkaní všech těch, co „mají být zatknuti“. Utajované manuály týkající se této operace řídily do nejmenších detailů, jak by tyto „převýchovné“ tábory měly být spravovány. Funkcionáři byli poučeni o tom, co mají říct dětem o zadržení jejich rodičů. To obsahovalo varování o případných následcích, pokud se děti o uvěznění svých rodičů otevřeně zmíní.
Další věc, která vyšla najevo díky uniklým dokumentům, je celkový rozsah čínské kampaně proti Ujgurům, Kazachům a dalších původem ze Sin-ťiangu. Čínské ambasády a konzuláty v zahraničí byly zaúkolovány sběrem informací o členech těchto etnických skupin žijících v zemích mimo Čínu. Agresivita čínské snahy o to vystopovat členy těchto po světě rozptýlených menšin je hluboce pociťována, jak lze spatřit na níže uveřejněných 9 záznamech.
Ujgurové v zahraničí žijí ve strachu
Podle Světového kongresu Ujgurů, federace ujgurských exilových komunit registrovaných v Německu, žije odhadem 1 - 1,6 milionů Ujgurů za hranicemi Číny. Značné komunity Ujgurů lze nalézt v zemích Střední Asie, jako Kazachstán, Kyrgyzstán a Uzbekistán. Menší komunity žijí v dalších zemích jakými jsou Afghanistán, Austrálie, Belgie, Kanada, Německo, Norsko, Rusko, Saudská Arábie, Švédsko, Nizozemsko, Turecko a Spojené státy.
Amnesty International shromáždila od srpna 2018 do srpna 2019 informace od zhruba 400 Ujgurů, Kazachů, Uzbeků a dalších členů etnických skupin z 22 zemí a 5 kontinentů. Tyto záznamy, získany prostřednictvím osobních rozhovorů a pomocí online dotazníků, které kolovaly v uzavřeném okruhu důvěryhodných ujgurských kontaktů, zobrazují pronásledování a každodenní strach členů těchto komunit. V tomto ohledu se tyto záznamy shodují s dřívějšími nálezy o zážitcích Ughurů ve Spojených státech, které byly zdokumentovány ujgurským lidskoprávním projektem v srpnu 2019. Ujgurové žijící cizině se obecně velmi zdráhají mluvit o jejich uvězněných nebo pohřešovaných příbuzných v Sin-ťiangu. Kolem dvou třetin těch, co mluvilo s Amnesty International, požádalo o anonymitu ze strachu z případného potrestání tamními autoritami.
Několik ujgurských dotazovaných žijících v zahraničí řeklo Amnesty International, že místní autority Sin-ťiangu se zaměřily na jejich příbuzné způsobem, který má potlačit aktivity ujgurských komunit v zahraničí. Jednotlivci vypověděli, že byli upozorněni na to, že jejich rodiny budou uvězněni v případě, že se nevrátí do Sin-ťiangu, nebo že se znovu neshledají se svými rodinami, pokud odmítnou poskytnout informace o dalších Ujgurech z jejich komunity.
Výsledek těchto opatření je to, že Ujgurové často žijí ve strachu, zdráhají se mluvit o situaci v Sin-ťiangu, a to včetně sdílení informací o tom, co ví o detenčních táborech, co se dozvěděli o příbuzných v Sin-ťiangu, či dokonce o ztrátě kontaktu s přibuznými nacházejících se zpátky doma.
Čína celosvětově využívá komunikační aplikace v obtěžování Ujgurů
Dotazování řekli Amnesty International, že jediný způsob, který jim umožnuje být v kontaktu s jejich příbuznými v Sin-ťiangu je WeChat - čínská multifunkční aplikace podobná kombinaci Facebooku a Whatsappu (které jsou obě v Číně zakázaný), a to i přestože si uvědomují, že veškerá jejich komunikace v této aplikaci není zašifrována a je předmětem monitorování čínskými autoritami. Někteří se dokonce zdržují jakékoliv formy komunikace prostřednictvím WeChatu a omezují se pouze na sledování veškerých novinek sdílenými jejich příbuznými na této platformě. Mnoho lidí také vypovědělo, že čínské autority používají komunikační aplikace na to, aby je sledovali a zastrašovali.
Yunus Tohti byl studentem v době, kdy ho kontaktovala čínská policie prostřednictvím aplikace WeChat. Prostřednictvím té byl dotázán na to, kdy se vrátí zpátky do Sin-ťiangu, a bylo mu také nařízeno poskytnout osobních údaje v podobě kopie jeho pasu. Kvůli obavám z toho, že se v Egyptě dále nenachází v bezpečí Yunus odletěl z Egypta do Turecka, ze kterého později odcestoval do Nizozemska. O pár měsíců později kontaktovala čínská policie Yunusova bratra, který zůstal v Egyptě. Řekli mu, že stojí zrovna vedle jeho rodičů a že by se měl vrátit do Sin-ťiangu. Yunusovi bratrovi přišlo, že mu nepřímo vyhrožují bezpečím jeho rodičů. Yunus Tohti poté ztratil kontakt se svoji rodinu v Sin-ťiangu a obává se toho, že mohou být zadržováni, nebo že se jim stalo něco horšího.
Ujghurové žijící ve Francii, Německu a Iránu řekli Amnesty International, že byli kontaktováni čínskou policií prostřednictvím aplikace WeChat za účelem poskytnutí informací jako čísla jejich občanského průkazu, místa bydliště, pasové fotografie a dokonce i informace o občanském průkazu jejich protějšků.
Erkin (pseudonym)
je Ujgur žijící ve Spojených státech, který řekl Amnesty International, že byl dokonce kontaktován čínským vnitrostátním tajným agentem prostřednictvím aplikace Whatsapp (kterou používá pouze málo Číňanů vzhledem k tomu, že je tato aplikace blokována). Na ten mu bylo zasláno video s jeho otcem, který ho žádal o spolupráci s agenty výměnou za to, že dostane pas a bude moct spolu s Erkinovou matkou vycestovat do Ameriky. Agenti nabízeli Erkinovi vlídné chování. Řekli mu, že jsou přátelé jeho otce a v případě, že bude spolupracovat, tak mu poskytnou možnost video hovorů jeho příbuznými.
Erkin se zeptal, co po něm tajní agenti chtějí, ale nedostal žádné další vysvětlení. Přestal tak odpovídat na zprávy a po dvou dnech ho přestali agenti kontaktovat… “Stále nemám žádné informace o mé rodině a příbuzných“, řekl Erkin Amnesty International 30. srpna 2010.
angličtina -> čeština: Amnesty International General field: Jiný Detailed field: Vláda / politika
Zdrojový text - angličtina BOOKSELLER SENTENCED TO 10 YEARS IN PRISON
Bookseller Gui Minhai was sentenced to 10 years’ imprisonment and deprivation of political rights for five years on the charge of “illegally providing intelligence to foreign entities” on 24 February 2020. Without access to his family, a lawyer of his choice and consular officials, there are grave concerns that Gui Minhai is at risk of torture and other ill-treatment and for his health.
Dear President Xi,
I am writing to express my concern for Gui Minhai, who has been sentenced to 10 years’ imprisonment and deprivation of political rights for five years on the charge of “illegally providing intelligence to foreign entities” on 24 February 2020.
Gui Minhai appears to have been tried and convicted in secret, denying him any chance of a fair trial. Despite the claim that he handed over ‘intelligence’ while in their custody, it appears that his conviction is primarily based on his attempted trip with two Swedish diplomats to Beijing in 2018.
Without any further information provided, the court notice also stated that Gui Minhai had reapplied for Chinese citizenship in 2018. Which would mean he could not rely anymore on his Swedish citizenship. As Gui Minhai has been held in custody since 2015, the true intention of this decision cannot be verified.
It is also distressing to learn that Gui Minhai has not been able to see his family members and consular officials, or even have access to a lawyer of his own choice since 2018. Given his existing health condition, which requires regular and urgent medical care, Gui Minhai’s family are particularly concerned for his wellbeing.
I therefore call on you to:
Release Gui Minhai and drop the charges against him unless there is sufficient credible and admissible evidence that he has committed an internationally recognized offence and is granted a fair trial in line with international standards;
Grant Gui Minhai prompt, regular and unrestricted access to medical care on request or as necessary, lawyer of his choice and his family
Clarify the circumstances of his change of citizenship and until then grant Gui Minhai consular access.
ADDITIONAL INFORMATION
Gui Minhai was one of the five Hong Kong–based publishers and booksellers who disappeared in 2015 after printing books critical of the Chinese government.
Mighty Current Media and the Causeway Bay Bookstore that Gui Minhai led were known for their books on Chinese leaders and political scandals, which are banned in mainland China but are popular with mainland Chinese tourists visiting Hong Kong. The detention and disappearances of Gui Minhai and the other booksellers had a chilling effect on the climate for freedom of expression and publishing in Hong Kong and the Chinese-speaking world.
Gui Minhai’s case drew international attention after he first went missing in Thailand on 17 October 2015, about the same time that three of his company colleagues also went missing. Another associate, Lee Bo, was taken away from Hong Kong on 30 December 2015. Gui Minhai later reappeared on Chinese state television in January 2016 to give a choreographed “confession” on television regarding an alleged traffic incident that took place in 2003. Many believe that the drunk driving charge was simply a pretence to detain Gui Minhai and shut down his publishing business.
In October 2017, Gui Minhai was “released” after he had, according to the Chinese Foreign Ministry, “completely served the sentence imposed for a traffic offence”, however his daughter has since raised concerns that Gui Minhai remained under state surveillance and monitoring after his supposed release.
Nevertheless, on 20 January 2018 while on a train from Ningbo to Beijing and accompanied by two Swedish diplomats helping him to get medical care, Gui Minhai was suddenly taken away by approximately 10 plainclothes officers. He has not been seen since.
Překlad - čeština Knihkupec odsouzen k 10 letům vězení
Knihkupec Gui Minhai byl 24. 2. 2020 odsouzen k 10 letům vězení a ke zbavení politických práv na 5 let. Odsouzen byl na základě obvinění z nezákonného poskytování zpravodajské služby zahraničním subjektům. Vzhledem k tomu, že Gui Minhai nemá přístup k rodině, právníkovi podle své vlastní volby a konzulárním úředníkům, panují velké obavy o jeho zdraví a o to, že mu hrozí mučení, či jiné špatné zacházení.
Vážený pane prezidente Si,
píši Vám, abych vyjádřila své obavy o Guie Minhaie, který byl 24. 2. 2020, na základě obvinění z nezákonného poskytování zpravodajské služby zahraničním subjektům, odsouzen k 10 letům vězení a ke zbavení politických práv na 5 let. Zdá se, že Gui Minhai byl souzen a usvědčen v utajení, a byla mu tak odepřena šance na spravedlivý soudní proces. I přes tvrzení, dle kterých měl během pobytu ve vazbě předávat informace výzvědným službám, to vypadá, že Gui Minhai byl především odsouzen na základě plánované cesty do Beijingu spolu s dvěma švédskými diplomaty v roce 2018.
Soudní zpráva bez poskytnutí dalších informací uvedla, že Gui Minhai v roce 2018 znovu zažádal o čínské občanství. Toto rozhodnutí by znamenalo, že se nemůže nadále odkázat na své švédské občanství. Skutečný záměr této změny však nemůže být prošetřen, jelikož je Gui Minhai od roku 2015 zadržován ve vazbě.
Je také velmi znepokojující vědět, že Gui Minhai neměl od roku 2018 možnost vidět svoji rodinu, konzulární úředníky, a dokonce neměl ani přístup k právníkovi podle své vlastní volby. Vzhledem k jeho stávajícímu zdravotnímu stavu, který vyžaduje pravidelnou a naléhavou lékařskou péči, si obzvláště rodina Guie Minhaie dělá starost o jeho blahobyt.
Požaduji po Vás proto:
- propuštění Guie Minhaie a stáhnutí veškerých obvinění, která proti němu byla vznesena (v případě, že neexistuje žádný dostatečný, věrohodný a přípustný důkaz, že se dopustil mezinárodně uznávaného přestupku)
- spravedlivé soudní proces, které je v souladu s mezinárodními standardy
- poskytnutí okamžitého, pravidelného a neomezeného přístupu k lékařské péči v případě, že Gui o tuto péči požádá, nebo bude nutná
- přístup ke konzulátu do doby, než budou vysvětleny události, které vedly ke změně jeho občanství
Pozadí příběhu
Gui Minhai byl jedním z pěti hongkongských vydavatelů a knihkupců, kteří po vydání knih kritizujících čínskou vládu v roce 2015 zmizeli. Guy Minhai byl v čele vydavatelství „Mighty Current Media“ a přidruženého knihkupectví „Causeway Bay“, jež byly známi díky svým knihám o čínských vůdcích a politických skandálech. Tyto knihy jsou na území kontinentální Číny (území nezahrnující zvláštní správní oblasti Hongkong a Macao) zakázány. Jsou však velmi populární mezi čínskými turisty, kteří Hongkong navštěvují. Zmizení a uvěznění Guie Minhaie spolu s dalšími knihkupci mělo zastrašující účinek pro vydavatelství a samotnou svobodu slova v Hongkongu a v čínsky mluvícím světě.
Případ Guie Minhaie poprvé vyvolal mezinárodní pozornost 17. prosince 2015, kdy poprvé zmizel v Thajsku. Zhruba ve stejnou dobu zmizeli také tři jeho spolupracovníci. Další spolupracovník, Lee Boo, zmizel z Hongkongu 30. prosince 2015. Gui Minhai se později v lednu 2016 objevil ve státní televizi, kde se v nahraně působící výpovědi doznal k dopravní nehodě pod vlivem alkoholu, která se měla údajně odehrát v roce 2003. Mnoho lidí se domnívá, že tato domnělá nehoda byla pouze záminkou pro jeho zadržení a pro zavření jeho vydavatelské činnosti.
V říjnu 2017 byl Gui Minhai propuštěn. Podle čínského ministra zahraničí byl osvobozen, na základě splnění výše trestu, který mu byl udělen za jeho silniční přestupek. I po jeho osvobození však měla dcera Guie obavy o to, že je její otec nadále sledován a monitorován státními složkami.
Dvacátého ledna 2018 byl Gui Minhai na své cestě z Ningba do Beijingu zadržen deseti policisty v utajení. Na své cestě byl doprovázen dvěma švédskými diplomaty, kteří mu měli pomoct zajistit lékařskou péči. Od tohoto osudového dne Guie Minhaie už nikdo nespatřil.
More
Less
Praxe
Počet let praxe: 4. Registrován na ProZ.com: Mar 2020.
I'm a Czech native speaker with a Bachelor's degree in Czech Language and Literature, who has been living in London for the past 3 years.
I decided to combine my fluent knowledge of Czech and English language and focus on translating. I am studying towards a Diploma in Translation (DipTrans) at the University of Westminster. I am mainly interested in translating (English into Czech) and proofreading.
I've been volunteering and translating for Czech Amnesty International and other charity organizations.
